„Bereš tyč, na který jsi nikdy nebyla. A máš poslední pokus.“
Amálie Švábíková – olympijská finalistka a česká rekordmanka ve skoku o tyči.
Popisuje olympiádu, kdy stojí pod laťkou a ví, že tohle je její šance. Poslední pokus a nejtvrdší tyč, na které nikdy nebyla. „Ve chvíli, kdy si beru tyč, na který jsem nikdy nebyla… je tam ta obava. Ale veškerá ta koncentrace jde jen do toho, že to skočíš.“
Amálie mluví o situacích, kdy musí umět přijmout riziko, i když si výsledkem není vůbec jistá. Kdy ví, že se to nemusí povést a stejně do toho jde.
Mluví i tom, jak se její přistup ke sportu postupně měnil. Kdy už nerozhoduje jen technika, ale to, co se děje v hlavě. „80 % výkonu není o fyzické připravenosti.“
Jsou za tím roky změn. Trenéři, přístup, rozhodnutí, kdy už nechceš být jen vedená, ale přebíráš sama za sebe zodpovědnost. „Já nechci, aby jsem byla jenom nějaká figurka, která dělá to, co mi trenér řekne.“
Co život vrcholového sportovce opravdu obnáší. Kolik v něm zbývá prostoru mimo sport. A že už teď přemýšlí, co bude po něm. "Ne vždycky to vyjde. Ale ten pokus musíš vzít."
V této epizodě jde o:
- •přijetí rizika a jeho důsledků ve chvíli, kdy při posledním pokusu velkého závodu bere tyč, se kterou předtím nezávodila
- •výkon vs. chtít vyhrát a jak se toto nastavení během závodu mění
- •uvědomění si, že už nechce být jen figurka, která dělá, co se jí řekne
- •to, co život sportovce stojí — samota, rozhodnutí, a vědomí, že jednou skončí
TIMESTAMPS
– „Nechci být jen figurka“
– 80 % výkonu je hlava
– Výkon vs. výhra
– Stadion vs. meeting - jiný tlak, energie i výkon
– 4,80m a bod zlomu
– Olympiáda, poslední pokus a tyč, na které nebyla
– Když jsi od největším tlakem
– Peníze a sponzoři
– Trénink, samota, lidi kolem
– Co bude po atletice
